Březen 2018

záchvatovité přejídání 0.1

25. března 2018 v 20:43 | Ellie |  záchvatovité přejídání
Neustále hledám různé články nebo videa, jak se z toho dostat. Dozvídám se nové věci, které mě obohacují, třeba se pro to používá termín psychogenní přejídání. Teď už mi nikdo nemůže říct, že to nemá s psychikou nic společného.

Jsem na sebe přísná a musím zmírnit. Nikdy se z toho nedostanu, když budu myslet na to, jak musím úplně přestat jíst. Budu se radovat a chválit za každý den, kdy se nepřejím. I když to vydržím jen den nebo dva, pořád je to nějaký posun. A budu se zlepšovat. Tímhle způsobem bych se z toho pomalu, ale jistě měla dostat.

Více budu naslouchat své tělo. Nebudu ho nutit do něčeho, na co se necítí.


nevzdám se

8. března 2018 v 11:39 | Ellie |  Deník
Jsem nemocná a tak mám dost času na to, abych mohla přemýšlet. Projížděla jsem si staré fotky a donutilo mě to zamyslet se.
S anou jsem začala ve dvanácti, nebývala jsem smutná. Byla jsem 24/7 šťastná, že mám hlad a to přece znamená, že hubnu. Bylo to v létě a to léto jsem se skamarádila s jednou holkou. Chodily jsme celé léto spolu ven. Brala jsem to jako výmluvu, že nemusím jíst. Odcházela jsem z domu před obědem a zbytek času, jsem trávila někde ve městě. Doopravdy jsem hubla a myslím, že jsem byla i šťastná.
Se školou se to zhoršilo, to už jsem taj šťastná nebyla a trošku víc jedla, byla jsem zoufalá. Nenáviděla jsem se.
2015,2016, polovina 2017 střídalo se mi období, kdy jsem jedla normálně s obdobím, kdy jsem hladověla. V obou případech jsem se nějak hýbala k tomu všemu.
Druhou polovinu 2017 jsem hladověla, přejídala se a zvracela. Nějak toho na mě bylo moc. Psychika v tom hraje důležitou roli, nebudem si nic nalhávat.
Je březen 2018. Tenhle měsíc se dám dopořádku a pojedu si do 800kcal nejvíc.

Tenhle článek jsem sepsala v krátkosti jenom proto, že když jsem se dívala na ty fotky, tak jsem vůbec do té první poloviny 2017 nevypadala špatně. Jasně, že se mi střídaly období, kdy jsem byla tlustější a kdy zase hubenější. Ale nemyslím si, že jsem se v té době měla proč nenávidět.

Teď vím, že ten důvod mám a nevzdám se. Budu bojovat za tím, ať jsem se sebou spokojená a šťastná.

Jestli něčeho chcete dosáhnout, nevzdávejte se.


pocity 0.6

1. března 2018 v 19:35 | Ellie |  Deník
Hned ze začátku jsem chtěla rozebrat něco, co mě zaskočilo.
Nějaká slečna mi pod článek záchvatovité přejídání napsala, ať tenhle blog zruším, že to navádí ostatní, aby nezdravě hubli. Lidi tohle je jen má dokumentace touhle cestou, nikoho k ničemu nenabádám.
I když jsem uvažovala, že tohle všechno smažu, neudělám to a budu pokračovat ve psaní.

Jako další tady mám vnímání sama sebe.
Často se jen tak na sebe podívám a v hlavě mi proběhne Eli, jsi vážně hnusný prase..potom probíhá zkoumání všech částí těla, dívání se na starší fotky, porovnávání a zkoušení starého oblečení, jestli mi je velké, nebo jestli ho vůbec oblíknu.
Výčitky...
Někdy si řeknu, že to není zase tak špatný, ale ani já sama tomu neuvěřím.
Cítím se, jako obalena silnou vrstvou tuku, hnusím se sama sobě. Fuj..
Ten pocit, jak si připadám odporná ani nejde popsat. Bojím se chodit mezi lidi, protože si myslím, že se na mě dívají a říkají si, jak moc odporná jsem.

A jak to plánuju dál?
Nepřejídat se. Nevím, jak to udělám, ale musím přestat. Ničí mi to život.
Nejspíš budu muset začít zase zvracet, abych z toho přejídání jen víc a víc nepřibírala.