vzlety a pády

14. dubna 2018 v 22:55 | Ellie |  Deník
Zase jsem si dala od blogu nějakou pauzu. A vážně hodně se toho změnilo.
Přes jarní prázdniny jsme s mámou jely na wellness. 24/7 pod kontrolou. Týden bez přejídání. Připadala jsem si zoufalá.
Moje máma se šla projít po městě a já nešla jen proto, abych si mezitím mohla zajít něco nakoupit a rychle to sníst. Jídlo se pro mě stalo závislostí a moc dobře jsem si to uvědomovala. Brečela jsem a byla na sebe naštvaná..neuměla jsem si pomoct.

Nemohla jsem se z toho dostat. Nemám nikoho s kým bych si o tom mohla popovídat. Protože nikdo nebere záchvatovité přejídání jako problém. Vidí ve vás to hnusné, tlusté prase, co potřebuje výmluvu k tomu, proč vypadá tak, jak vypadá.

Do nedávna jsem se přejídala tak, že jsem usínala s velkými křečemi, z té bolesti mi šly slzy do očí. Neměla jsem chuť bojovat. Chtěla jsem se smířit s tím, že to tak prostě bude probíhat každý den/večer.

Najednou jsem se dostala do větší psychické pohody. Našla jsem jednoho úžasného kamaráda a najednou jsem měla komu napsat, komu říct všechno.

Teď jsem nějakou dobu nechodila do školy a vůbec se nepřejídala. I přes přijímačky jsem byla vzhledem k situaci v klidu. Neměla jsem v hlavě myšlenky, že s tím přejídáním musím přestat.
Psychicky jsem se znova postavila nahoru a všechno se téměř urovnalo.

Vrátila jsem se zpátky do dob, kdy to bylo nejhorší. A uvědomila si ty spouštěče, ty věci, co mě nutily cítit se špatně, ty kvůli kterým jsem se přejídala.
Myslím, že jsem je odstranila ze svého života. Následky zůstaly, ale ty už ustojím. Jsem silnější, než jsem byla.(psychicky)

Vždy pomůže to ze sebe všechno dostat a pořádně se vybrečet.

Myslete na to, mám Vás ráda:)

 


Komentáře

1 AnnaB AnnaB | E-mail | 14. dubna 2018 v 23:33 | Reagovat

Měla jsem to stejně teď už se nějak zvlášť nepřejídám jím tak dva tři dny a se cvičením jdu do mínusu nebo am tak 200kcal do plusu a pak tři až pět dní jím normálně až víc:c. Ale teď se tak strašně těším až v Po vyjdu z ty pitomý školy a budu mít po primackach. Už teď mám naplánovaný jídelníčky a cvičící plán a vím, že začátku to půjde doobře)))
(Již před nějakou dobou mi došlo že ana a škola nejdou moc dohromady ale ana a přijímačky vězně ale vážně nejdou dohromady (někdy jsem ty návaly stresu fakt nezvadla a umírala  v posteli z  křečí z přezrání a následně jsem se to snažil vyzvracet a pak jen ležela a naprosto se nevěděla-bylo mi že mě fakt na blití a jakýkoliv učení se nekonalo a výsledky byly naprosto mizerné atom se všechno je zhoršovalo) a tak jsem na to radči srala s tím že když pojedu anu tak skončím na učňáku a rodiče se mě zřeknou)
Ale teď!!!! Už se fakt nemůžu dočkat!
Jíst skvělá že jsi to přejídání zvald je to fakt boj! Máš můj obdiv jen tak dál, hodně štěstí!!!

2 AnaMia AnaMia | 17. dubna 2018 v 13:54 | Reagovat

Jsem ráda, že to je alespoň malinko lepší, záchvatovité přejídání by se opravdu mělo brát vážněji. Drž se dál a bude to lepší, neboj.<3
Btw. taky jsem dělala příjmačky... no nebyla to ale sračka? :D XDDD

3 Lucky Lucky | E-mail | 18. dubna 2018 v 11:53 | Reagovat

Hrozně moc Ti fandím ať se z toho vyhrabeš, sice touto poruchou netrpím ale ráda si s tebou kdykoliv popovídám, pokud budeš chtít ~

4 anonym anonym | Sobota v 21:04 | Reagovat

ahoj mas uzasny blog a ja bych si taky rada udelala....dnes jsem zacala s anou....jen bych potrebovala par rad ohledne toho blogu...jestli b si byla tak moc hodna a pomohla mi...jinak si uzasna a urcite to zvladnes

5 TheSadGirl TheSadGirl | Sobota v 22:11 | Reagovat

Ahoj, co se týče any, držím ti palce... Já jsem na to moc slabá, ale je pro mě mnohem těžší jíst zdravě než nejíst... Když se snažím jíst zdravě, je u mě obrovská pravděpodobnost přežerů, když nejím tak skoro ne... Poslední dobou to moc nedávám, všechno se mi hroutí... Jediná pozitivní věc je to, že jsem nedávno přestala s řezáním, ale pořád mi stačí jen malý krůček a můžu do toho spadnout zase...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama